Kroužek byl založen koncem roku 1946 ve spolupráci se Speleologickým klubem Brno (řed. rada Antonín Boček, RNDr. Rudolf Burkhardt) a svoji činnost začal v roce 1947.

U zrodu kroužku byli: Bohuš Olejníček (nar. 1908), Josef Pidra (nar. 1927), Luboš Prachař (nar. 1925), Josef Slezáček (nar. 1916), Josef Touchyn (nar. 1915), Jindřich Nermuť (nar. 1906), Miroslav Olejníček (nar. 1920).

Speleologický klub uspořádal na zač. roku 1947 v Zemském muzeu a na Masarykově univerzitě kurz 10ti oborných přednášek pro příznivce speleologie – geologie, geomorfologie, petrologie, geodézie s přihlédnutím k důlnímu měření, archeologie, trhací technika s možností dalšího samostatného kurzu a získání střelmistrovského průkazu. Přednáška geodézie byla doplněna praktickým cvičením v jeskyni Býčí skála. Z babického kroužku se kurzu účastnili Josef Pidra, Luboš Prachař.

Vedoucí babické skupiny byl ustaven Bohuš Olejníček. Určený prostor naší činnosti byla Babická plošina.

Činnost v roce 1947

Byla zpracována mapa měření virgulí v prostoru babických polí a závrtů. V zimních měsících byly prováděny zásypy závrtů sněhem a pozorována intensita tání, způsobená vycházejícím teplým vzduchem z podzemních prostor. Speleologický klub Brno uspořádal několik exkurzí do prostoru Býčí skály, byla snížena hladina vody v sifonu a byly zpřístupněny prostory až k ponornému potoku. Členové babické skupiny se několika exkurzí účastnili. Byl proveden také průzkum Kapustovy jeskyně a získané archeologické nálezy byly předány Archeologickému ústavu. Tento nález byl později publikován ve Vlastivědných zprávách z Adamova a okolí, panem Ladislavem Blatným. Podobný průzkum byl proveden také v jeskyni Nad Švýcárnou. Byla provedena fotodokumentace a jeskyně byla uzavřena mříží.

Průzkumné práce skupiny se soustředily na Hemzalův závrt (označ. č. 1). Při odkrývání závrtu byl prováděn odstřel. Trhací práce zajišťoval člen skupiny Jos. Slezáček, který měl střelmistrovský průkaz (v roce 1945 pracoval jako pyrotechnik při likvidaci nevybuchlé munice z války).

V srpnu 1947 byla ve škole uspořádána výstava „Babice minulost a přítomnost“ a Speleologická skupina Babice uspořádala zde vlastní propagační exposici o naší činnosti. Byla zde vystavena mapová dokumentace virgulárních měření, fotodokumentace, archeologické nálezy, nivelační přístroj vlastní výroby atd. Během roku byla skupina rozšířena o další členy: Alois Dítě (nar. 1927), František Sedlák (nar. 1926), Jan Kleinbauer (nar. 1921), Jaroslav Blažík (nar. 1932), Antonín Ševčík (nar. 1933), Miloš Šíbl (nar. 1924). Na podzim pokračovaly práce v závrtu č. 1, akce však byla velmi namáhavá na transport materiálu, nakonec byla neúspěšná, protože jsem narazili na homogenní blok vápence s malými neprůchodnými puklinami, které se nedaly překonat ani odstřelem. Soustředili jsme se tedy na závrt č. 2. Po odstranění hliněné zátky dostali jsme se do komínu vytvořeného mezi velkými balvany a do konce roku postoupili jsme asi do hloubky 15 m.

Činnost v roce 1948

V tomto roce se pokračovalo v průzkumných pracích v závrtu č. 2. Po zimním období bylo nutno provést zajištění několik prvních metrů, protože došlo k sesuvu terénu směrem do závrtu. Práce pak pokračovaly až do hloubky 25 m, kde se objevila větší prostora. Další pokračování si vyžádalo odstraňování nánosu jílu a štěrku. Byl prováděn také odstřel. Podařilo se najít další sestup a pronikli jsme do hloubky dalších 20 m. Charakteristika závrtu: jedná se o kráter, průměr několik metrů, vyplněný velkými balvany, v některých místech jsem dosáhli pevné celistvé skály. V hloubce 45 m byl postup zastaven a bylo nutno provést odstřel, aby byl možný další postup. Střelmistrovské práce prováděl Josef Slezáček. Velmi zajímavý poznatek – po odstřelu v hloubce 45 m jsme čekali, až ze závrtu začne vystupovat dým z výbuchu. Po několika minutách vyletěl ze závrtu netopýr. Dým začal vystupovat asi za 10 minut. Další exkurze po odstřelu se prováděla až za 14 dnů. Ani po odstřelech se nepodařilo v závrtu postoupit do větší hloubky. Práce zde byly zatím zastaveny.

Na základě virgulárních měření bylo nalezeno nejvhodnější místo pro další průzkum. Tyto práce byly hned zahájeny a do konce roku se podařil výkop do hloubky 5 m. V zimních měsících byly pořádány přednášky o Moravském krasu.

V dalších letech pokračovaly průzkumné práce, nebylo však dosaženo výrazných výsledků. V polovině padesátých let činnost babické skupiny ustala.

Josef Pidra

Zdroj: PDF